(DSP) představuje
velice obecnou disciplinu, která spojuje kompletně odlišné oblasti
vědeckého výzkumu pomocí podobného matematického aparátu a výpočetních
algoritmů. Z tohoto pohledu koresponduje její záměr s představou
významného filozofa G. W. Leibnitze (1646-1716), který se pokoušel
definovat společný základ pro různé vědecké discipliny tak, aby si
vědci různých oborů nepřestali rozumět. Vlastnost DSP jako spojovacího
aparátu různých vědeckých problémů je zdůrazňována i nyní v pracech,
které zveřejnil Prof. B. Widraw se zaměřením na umělé neuronové sítě.
V moderním světě tvoří DSP základ pro rozdílné výzkumné oblasti,
které zahrnují informační technologie, měření, řízení procesů,
komunikační technologie, technickou kybernetiku a biomedicínské
inženýrství. Hlavní výzkumné oblasti skupiny jsou v teoretických
metodách zahrnujících dekompozici a rekonstrukci signálů pomocí
Wavelet transformace a aplikace v různých oblastech.
|
10: Modelování signálů
11: Detekce, odhad a identifikace
12: Segmentace a klasifikace signálů
13: Modelování, aproximace a optimalizace
14: Nelineární modelování signálů
|
20: Analýza signálů a obrazů
21: Analýza v oblasti čas/frek. a čas/měřítko
22: Diskrétní Wavelet transformace
23: Satistické metody
24: Adaptivní metody zpracování signálů
|
30: Predikce signálů
31: Statistické metody predikce signálů
32: Neuronové sítě a jejich určení
33: Evoluční algoritmy
34: Číslicová filtrace
|
40: Aplikace
41: Zpracování biomedicínských signálů
42: Zpracování obrazů
43: Signály reprezentující životní prostředí
44: Zpracování inženýrských signálů
|
| |
|